Co mi (nejen) o podnikání prozradil šeřík?

„Podnikání a šeřík? Zbláznila se definitivně!“ Proběhlo vám to hlavou? Sama se musím smát, ale věřte tomu, že některé věci se nám prostě objeví až v určitou chvíli, i když kolem nich léta chodíme… Jako s tím šeříkem.

Každý rok se těším na to, až před naším domem na zahrádce začne kvést šeřík. Jeho vůni miluju, a když jsem v týdnu vyšla ven, stačilo jedno nadechnutí a věděla jsem, že je to tu. Tentokrát měl pro mě ale, krom vůně a jeho nádhery, vzkaz.

Když jsem se totiž podívala na jeho kvítky, najednou mi to došlo…

Srovnáváme se s druhými a koukáme, co dělají oni a jak jsou daleko

Na začátku podnikání mě mrzelo, že makám, makám a výsledky nic moc. Pamatuji si, jako by to bylo včera. Trápila jsem se tím a kolikrát mi i hlavou proběhlo, že to všechno vzdám. Záviděla jsem druhým, jak se jim daří a všechno jim to šlape. A mně připadalo, že jen pracuji a výsledek? Nic moc.

Nedávno jsem si na chatu na mých stránkách psala s paní, která se na mě obrátila s prosbou. Dělá prý jeden kurz, ne tedy můj, ale nestíhá. Všichni jsou dál než ona a jí je to líto. Povzbuzovala jsem ji, že se nic neděje a všechno má svůj čas a když jsem se podívala na tu větvičku šeříku, přesně jsem to tam viděla.

Některé kvítky byly krásné, rozvinuté a zářily mezi ostatními, které se teprve otevíraly a některé byly ještě úplně zavřené. Není to jen o šeříku, ale o celé přírodě. Mrzí tulipány na mé zahradě, že na zahradě sousedů každý rok kvetou tulipány dříve, i když jsou od sebe pár metrů?

Bojují květy šeříku mezi sebou o to, který dřív vykvete? Rozhodně to nepředpokládám :). Každý se rozvíjí svým tempem a je jim jedno, jestli budou „poslední“.

Jsme zvyklí soutěžit, v životě i podnikání

Porovnávají nás od malinka podle toho, co umí Franta od sousedů, jak daleko skočil Tonda od Nováků. Porovnávají se vysvědčení, sportovní výkony, soutěžíme mezi sebou a pak si tohle všechno s sebou neseme do dospělosti.

Máme pocit, že se musíme někomu vyrovnat (i když nám třeba jen hlodá v podvědomí), někoho předehnat, nejsme tak daleko jako někdo jiný, … Ale, to přece ani nejde!!

Ve svých kurzech k tomu účastníky vedu. Máme daný časový harmonogram, zároveň si ale mohou postupovat, jak potřebují a vědí, že to tak je v pořádku. Mluvím o tom s nimi i na  skype konzultacích, protože vím, že když máme něco „zažitého“ od dětství, bývá sem tam problém, začít o tom prostě přemýšlet jinak.

Povzbuzuji je, podporuji, zároveň ale do ničeho nenutím. Neženu je přes něco, na co se zatím necítí. Naši spolupráci miluju :).

Vezměte v potaz tyto faktory:

1. Každý jsme jiný, jedinečný! Máme jiné vlastnosti, dovednosti.
2. Začínáme v rozdílnou dobu (Ten, co začal před x lety pravděpodobně bude dál než my, i když se to může časem vyrovnat, ale určitě to nebude otázkou roku).
3. Máme každý jiné podmínky (Někdo podniká s malým dítětem, někdo při práci, někdo na hlavní pracovní poměr).
4. A mohla bych jmenovat i další.

Zrovna nedávno jsme se s kamarádkami podnikatelkami bavily o tom, jak jsme na tom byly před rokem a jak jsme na tom teď. Viděly jsme ten ohromný kus cesty a spoustu práce, náš posun v myšlení,… A musely jsme se smát.

Každá z nás je nyní v jiné fázi podnikání, stejně jako ty kvítky šeříku, ale ani ve snu už nás nenapadne se porovnávat, měřit, nedej bože si závidět. Protože víme, že to tak je v pořádku.

Přestaňme se neustále s někým porovnávat. Uvědomme si, že všechno je tak, jak má být. Všechno má svůj čas!

Porovnávat se můžeme jen sami se sebou
Naše podnikání můžeme porovnávat jen s naším podnikáním.

Dává Vám to smysl? Pak prosím článek sdílejte i mezi své přátele. Třeba si právě to, že nemusí s nikým soutěžit a všechno je v pořádku tak, jak je, potřebují přečíst :).