Často bereme život jako samozřejmost. Tak to přeci má být… Bylo 29. dubna Nemám paměť na data, výročí, ale tohle datum si budu pamatovat asi navždy. Stalo se něco, co můj život změnilo. Do té doby jsem jela ve vleku povinností, mega důležitých věcí, které prostě MUSÍM udělat. Ano, měla jsem takový pocit. Desítky, možná stovky nedůležitých...
Výzvy, nezdary, plány, zvraty, splněná přání … tak to všechno a mnohem víc byl můj rok 2017 Seděla jsem v obýváku, zírala na svůj notebook a hlavou mi běželo: „Už to nedám! Nemůžu dál! Nemá to smysl… Nefunguje to, jen makám a makám výsledky nikde. Všechno jsem udělala, jak jsem měla a stejně… Někde musí být chyba.“ Nejsem člověk, který jen...
Vždycky se najde někdo, pro koho budeš krá*a, řekla mi nedávno kamarádka a já si uvědomila, že ať chci nebo ne, je to tak! Teď už na to tak silně nereaguji, ale třeba ještě před třemi lety to bylo šílené, neustále jsem řešila, co ti druzí… Opravdu se chceme zavděčit všem? Co si o mně pomyslí? Co řeknou? Aby...
Právě čtete pokračování tohoto článku o kritice, kde píšu o tom, kde se v nás různé pocity mohou brát. A nyní k upírům (rejpálkům, posměváčkům,.. a tak :)) V první části článku jsem psala o tom, že ani mě na začátku neminuly komentáře typu: „ty jsi ale blbá“… kdy to tak sice nebylo napsané, ale já to tak vnímala… Když jsem se...
S kritikou se setkáváme celý život. Možná si to ani neuvědomujeme, ale už v dětství sklízíme kritiku za to, jak jsme to namalovali to sluníčko, že se nemaluje červenou, ale má být žlutou. „Proč má ten dům tam veliký dveře??“ A tak dále a tak dále. Tyto pocity se v nás pak uloží a neseme si je třeba celý život– nepochopění, zklamání,...
„Podnikání a šeřík? Zbláznila se definitivně!“ Proběhlo vám to hlavou? Sama se musím smát, ale věřte tomu, že některé věci se nám prostě objeví až v určitou chvíli, i když kolem nich léta chodíme… Jako s tím šeříkem. Každý rok se těším na to, až před naším domem na zahrádce začne kvést šeřík. Jeho vůni miluju, a když jsem v týdnu vyšla ven,...
Já mám v tomhle celkem jasno a protože mám jasno já, přistupuje k tomu tak i moje rodina. Nehází mi klacky pod nohy a podporují mě. Všichni, včetně partnera. Proč tu tedy něco takového píšu? Zkrátka proto, že než jsem se k tomuhle dostala, měla jsem chvílemi pocit, že skončím v blázinci a to si spousta lidí neuvědomuje. Musím říct, že obdivuji maminky,...
