K on-line podnikání jsem přišla náhodou a netušila jsem, že se mu budu věnovat…

Ahoj Verčo, děkuji za to, že posdílíš s dalšími lidmi své zkušenosti a prožitky. Vím, že tvá cesta nebyla snadná… Můžeš se prosím naším čtenářům představit?

Mé jméno je Veronika Lacinová, jsem zakladatelkou e-shopu LACASPORT a v současné době tvořím e-shopy a weby pro své klienty, jsem také autorkou e-booku pro začínající e-shopaře Úspěšný e-shopař a autorkou knihy Cesta z temnoty mojí duše, která je inspirací pro lidi, kteří jako já trpí nějakým duševním onemocněním.

Děláš spoustu různých činností, jsi autorkou knihy, provozuješ e-shop, píšeš e-booky, v čem se ti líbí on-line podnikání nebo v čem vidíš jeho výhodu?

I když jsem k on-linu přišla náhodou a netušila jsem, že se mu budu věnovat. Tak jsem nadšená, že si mohu plánovat schůzky podle svého rytmu. Pracovat třeba až večer a dopoledne déle spát. Mám štěstí, že to, co mě baví a naplňuje nezahrnuje 8-10 hodin sezení v kanceláři, kde si nemohu pomalu ani odběhnout se protáhnout, protože delší sezení na židli mě upřímně ničí.

On-line mi maximálně sedí, jsem výkonnější, dělám, co mě baví a to pro co mám talent, rozhodně bych neměnila.

Co pro tebe bylo největší překážkou v on-line podnikání a co ti ji pomohlo překonat?

Největší překážkou byl a je můj zdravotní stav. Když jsem začala s e-shopem trpěla jsem ještě depresemi a hraniční poruchou, za pár let jsem skončila v Bohnicích kvůli manické epizodě a když jsem byla na nemocenské přidala se panika a já zůstala sama v bytě, izolovaná od světa. Jediným únikem bylo malování, výroba šperků a psaní. Tak vznikl můj e-book a později i kniha.

Mojí prioritou nebyla práce, ale vyhrabat se ze dna a věnovat se osobnímu rozvoji. Vrátit se do života a mezi lidi. Díky on-linu jsem na sebe nemusela tlačit a mohla jsem se v klidu zotavit. Někdo by si myslel, že když mám home office, tak nemám důvod chodit ven, a to ze mě udělalo ještě většího asociála. Není tomu tak, díky tomu, že jsem nemusela ráno vstávat do práce a jet tramvají, které jsem se velice bála, jsem měla dostatek času a prostoru se z toho vyhrabat.

Začala jsem cestovat až když jsem byla připravená, ne proto, že mě okolnosti nutili k něčemu, co by ještě víc zhoršilo můj stav. Teď panika natolik ustoupila, že ji vůbec nepociťuji a jsem šťastná.

Myslíš, že je podpora skupiny (komunity) pro růst důležitá?

Podpora obecně je velice důležitá. Podpora ve skupině, to je sen. Parta lidí se stejným záměrem, která se vzájemně hecuje, jede na stejné vlně, a navíc dokáže nakopnout tím správným směrem, to je prostě pohádka. V různých kurzech a klubech jsem potkala spoustu svých kamarádů a klientů a jsem za ty lidi neskutečně ráda.